Lokomotiva Di4.654 projíždí 26. června 2023 s nočním vlakem Ft 475 [Trondheim S – Bodø] úsekem Bolna–Lønsdal.

Zatímco lokomotiva na svém čele stále nese dnes již nepoužívané logo norských státních železnic NSB (Norges Statsbaner), vozy disponují nátěrem společnosti SJ Norge, dceřiné společnosti švédských státních železnic SJ (Statens Järnvägar).

Norské státní dráhy NSB (Norges Statsbaner) fungovaly od roku 1883 do roku 1996 jako veřejná společnost. Na podzim roku 1996 rozhodl norský parlament o organizačním rozdělení unitárních železnic na manažera infrastruktury Jernbaneverket a dopravce NSB BA. Tímto krokem byl umožněn přístup soukromým společnostem k železniční dopravní cestě.

Liberalizace železniční dopravy v Norsku ve velkém měřítku odstartovala v roce 2016, kdy v rámci železniční revoluce (Jernbanerevolusjon) došlo ke kompletní reorganizaci železniční dopravy. Zmiňovaný manažer infrastruktury a státní dopravce v popisované formě zanikli. Nově vzniklo 6 následujících společností:

Ředitelství státních drah (Jernbanedirektatet), které řídí strategický rozvoj železniční dopravy, zkoumá budoucí dopravní potřeby, koordinuje železniční dopravu s ostatními druhy dopravy a odpovídá za výběrová řízení na jednotlivé linky (provozní soubory).

Manažer infrastruktury Bane NOR, odpovědný za řízení dopravy, provoz, údržbu a plánování a realizaci projektů.

Společnost Norske tog, odpovědná za pronájem státem vlastněných kolejových vozidel železničním společnostem. Na podzim 2016 společnost převzala většinu vozového parku NSB.

Společnost Mantena, poskytující údržbu kolejových vozidel.

Společnost Entur, zodpovědná za prodej jízdenek a poskytování digitálních služeb pro veškerou veřejnou dopravu v celém Norsku. Na podzim roku 2016 společnost převzala provozování prodejních systémů NSB.

Dopravce Vygruppen (přejmenováno v roce 2019 s nástupem soukromých dopravců), poskytující služby v oblasti osobní dopravy.

Mezi hlavní cíle železniční revoluce patřilo snížení vynaložených finančních nákladů a zvýšení atraktivity železniční dopravy. Předpokládané cíle se však nenaplnily, administrativních úředníků přibylo, vynaložené náklady státu se zvýšily a očekávaný nárůst poptávky se nekoná.

Pro cestující došlo ke zvýšení ceny jízdného a k celkovému znepřehlednění systému a poskytování informací. Klesla rovněž celková spolehlivost železniční dopravy, neboť jednotliví dopravci jsou oprávněni provozovat pouze zasmluvněná vozidla ze státní půjčovny.

Jako perličku lze zmínit problémy se salonním vozem norského krále. Přestože král Harald V. preferuje železniční dopravu a rád využívá salonní vůz, v důsledku norské železniční reformy byl od roku 2019 využíván pouze v omezené míře. Královský salonní vůz, stejně jako všechna nepronajatá vozidla, přešel do vlastnictví státního dopravce Vy. Státní dopravce však provozuje jedinou dálkovou linku – Bergensbane. Kvůli nemožnosti využívat jiné linky neměla společnost zájem pokračovat v provozování salonního vozu. Z toho důvodu byl vůz převeden do inventáře Norského železničního muzea. Následně byl převeden pod ředitelství státních drah. To umožnilo královské rodině opět využívat celou železniční síť. Prvním použitím po několikaleté pauze byla cesta královské rodiny z Osla do Vinstra dne 7. dubna 2023.