logo2Small
Poté, co železnice Thesálie (Σιδηρόδρομοι Θεσσαλίας) dokončily v roce 1886 výstavbu tratí o rozchodu 1 000 mm z Volosu do Larissy a Kalampaky, rozhodly se rozšířit svou síť směrem na východ a spojit město Volos s poloostrovem Pelion. Vzhledem k omezenému prostoru a hornatému terénu bylo rozhodnuto novou 28 km dlouhou trať postavit o rozchodu 600 mm. Počátek tratě byl na nádraží ve Volosu a přes centrum města trať vedla do Agrie (dokončeno 1892), aby o čtyři roky později dosáhla obce Ano Lechonia a v roce 1903 byla slavnostně ukončena v Milies. Úsek ze stanice Volos do Anavros vede přímo po ulici a má charakter tramvajové tratě. Kromě vlaků zde byla v minulosti provozována totiž i tramvajová doprava. Od Anavrosu po Ano Lechonia není trať nikterak zajímavá s výjimkou betonového mostu přes řeku Vrychon. Naproti tomu horský úsek Ano Lechonia - Milies má řadu zajímavých stavebních prvků, včetně sedmi kamenných mostů, železného mostu v Milies, dvou tunelů a pěti kamenných silničních mostů nad tratí. Pro údržbu vozidel byly postaveny remízky ve Volosu, Agrii a Milies. V současné době se ale vozidla udržují v novém depu ve městě Ano Lechonia. Trať byla provozována železnicemi Thesálie až do roku 1955, kdy byla převzata (znárodněna) Řeckými státními železnicemi (SEK - Sidirodromi Ellinikou Kratous). V roce 1971 byla převedena se zbytkem řecké sítě do Organizace řeckých železnic (OSE - Organismós Sidirodrómon Elládos), která tuto trať okamžitě zastavila jako opatření pro úsporu nákladů. Úsek z Volosu do Agrii byl provozován nadšenci říkající si „Přátelé železnice Pelion“ mezi lety 1987 a 1994, ale OSE je přinutila ukončit provoz, aby se zachoval státem řízený monopol OSE. V roce 1996 však OSE znovu otevřela za přispění převážně financí z EU úsek z Ano Lechonia do Milies jako muzejní železnici. Až do konce roku 1999 zde panoval výhradně parní provoz, který byl jedním z předních evropských úzkorozchodných provozů. OSE se podařilo získat dvě "parní" lokomotivy a jejich financování obstarala EU jako součást akce znovuotevření zbývající části trati. Původní parní provoz ale však nahradily poněkud bizarní motorové lokomotivy, které svou konstrukcí imitují parní lokomotiby. Tyto stroje typu CFL 200 BB vyrobila v roce 1999 německá lokomotivka SCHÖMA (Christoph Schöttler Maschinenfabrik) a místně se označují jako A1 a A2. Jinak zde za plného provozu fungovalo celkem 12 lokomotiv postavených společnostmi Weidknecht (4 ks), Tubize (2 ks), Haine St. Pierre( ks), Decauville (2 ks) a Baldwin (1 ks). Do dnešních dnů se zachovala provozní pouze jedna parní lokomotiva, a to číslo 101 "MILIES" typu 2-6-0T vyrobená v roce 1903 belgickou společností Tubize. Tu můžeme vidět na této fotografii z 6. března 2010, kdy překonává impozantní viadukt Kalorema. V současné době je v provozu úsek Ano Lechonia – Milies, a to jen o víkendech v červenci a v srpnu. Vlak odjíždí z Ano Lechonia v 10:00 a vrací se z Milies v 15:00. V obou směrech se vlak vždy zastaví na 15 min ve stanici Ano Gatzea.
© Apostolos Anastasiadis

27, Volos

Místo: viadukt Kalorema
Vlak: 3801
Datum: 06.03.2010
flag GRŘecko  »  Parní lokomotivy
2. fotografie z 4
Počet zobrazení: 1250

ΔK.8001, Kalavryta