logo2Small
Kliknutím na fotografii ji zobrazíte v plném rozlišení
Za mimořádně zajímavou lze považovat soupravu vozů, která byla na tomto vlaku autorem zvěčněna. Zajímavá je nejen skutečnost, že provoz všech vozů postupně ustál o několik málo let později, ale i fakt, že zatímco první a dva poslední vozy pocházejí z bývalé NDR, trojice prostředních červeno-bílých vozů je původně západoněmecká. Souprava reprezentuje prakticky všechny nátěry osobních vozů, které se u DB v 90. letech používaly - původní zeleno-krémový nátěr DR, červeno-bílý nátěr s fialovým pruhem, zvaný "Orientrot", používaný v letech 1986-1995 (ze stejné koncepce vycházející nátěr "InterRegio" používaný od roku 1988) a inovovaný nátěr s červenou odstínu "Fernverkehrsrot" a bílou. Poslední dva jmenované nátěry si v témže roce odbyly svou derniéru, neboť zjednodušený nátěr souprav ICE, bílá s červeným pruhem, se v roce 2000 stal symbolem německé dálkové dopravy. Neméně zajímavé jsou též osudy vozů, kdy poslední dva, ač pocházejí z konce 80. let a jsou tak o minimálně 10 let novější, než vozy prostřední, svou kariéru u DB ukončily do roku 2005 a část vozů byla namísto šrotace odprodána do Bulharska či Rumunska, kde slouží dodnes. První vůz za lokomotivou pak původně nebyl pro tehdy ještě DR vůbec vyroben - mělo se jednat o odřeknutou zakázku pro Írán či Československo, avšak série 40 vozů skončila u DR a vyskytovala se zejména na vlacích kategorie InterRegio. S touto kategorií pak souvisí ještě jedna zajímavost - ode dne 5. listopadu 2000 byly tyto soupravy, sestavené dle i námi známého rčení "co depo dalo", nahrazeny soupravami standardu InterRegio, zařadily se tak po bok ostatních vlaků na této trase a němečtí nadšenci si mohli odepsat další trasu, po které se již v koženkovém voze pravidelně nesvezou. Perlička na závěr – odmyslíme-li si dvojici posledních vozů, asi málokdo po jejich konci mj. na trase Regensburg – Mnichov očekával, že se tam po několika letech vrátí. Tentokrát už ale v barvách alternativního dopravce Die Länderbahn (dříve Vogtlandbahn), jehož vlastníkem byla nejprve britská Arriva a později Italské státní dráhy prostřednictvím německé společnosti NETINERA. Zatímco řazení na snímku není plánované (namísto červeno-bílých vozů mají být řazeny krémovo-zelené vozy), v letech 2007-2017 byli cestující na zmíněné trase "obšťastňování" po sedmileté přestávce těmi samými vozy, jen v odlišném barevném provedení. A ač to může znít neuvěřitelně, i přes téměř padesátileté stáří je možné se s vozy na této trase svézt sporadicky dodnes. Jen už ale v čele vlaku nebude "Ludmila", ale moderní "Herkules" a destinací vlaku nebudou Drážďany, ale Praha. Na snímku z 22. října 2000 se u zastávky Grobau představuje v čele vlaku D 1660 lokomotiva 234.504, vyrobená pro DR v květnu 1977. Při modernizaci v dílnách Cottbus, kdy byla zvýšena její maximální rychlost na 140 km/h, obdržela nové číslo 234.504 s kterým vydržela v provozu až do roku 2001. Toho roku byla přečíslována na 232.906 a stala se majetkem nákladní divize DB Cargo, kde byla v provozu do roku 2009. Poté téměř 10 let chátrala pod širým nebem až byla dne 6. března 2018 v Cottbusu sešrotována.
© Michael Beitelsmann

233.662, Neusorg

Místo: Grobau
Datum: 22.10.2000
Vloženo: 22.03.2021
81. obr. z 86 Do galerie
počet zobrazení: 557
(Zavřít okno)

240.003, Oberhausen-Sterkrade