Bratonožići jsou historický kmen albánského původu, který se usadil v oblasti Brda v Černé Hoře. Jejich vznik se datuje do období osmanské nadvlády a během 19. století tvořili kapitanát Černohorského knížectví, tedy správní a vojenskou jednotku vedenou kapitánem. Dnes spadá jejich území pod severovýchodní část obce Podgorica. V současnosti se většina potomků Bratonožići v Černé Hoře identifikuje jako pravoslavní Černohorci, menší část jako pravoslavní Srbové, a někteří, zejména v určitých oblastech, jako Bosňáci. Kmenová oblast Bratonožići je drsná a kopcovitá, s nadmořskou výškou mezi 400 a 450 metry. Leží mezi řekou Moračou, Malou Rijekou a pohořím Crna Planina, přičemž území končí u soutoku Malé Rijeka s Moračou, poblíž osady Mrke, zhruba 13 km severovýchodně od Podgorice. S výjimkou Mrke jsou ostatní vesnice, jako Klopot, Pelev Brijeg či Duga, dnes zčásti nebo zcela opuštěné, protože jejich obyvatelé se přestěhovali do Podgorice. První nepřímá zmínka o Bratonožići pochází z benátského katastru nemovitostí ve Skadaru z let 1416–1417, kde je zapsán jistý Marco Bratonese jako obyvatel Kopliku. Bratonožići tvoří kmen složený z několika patrilineárních rodů, které se formovaly postupně od konce 15. století. Název kmene pochází od Brata, otce Niky a předka některých bratrstev Bratonožići, který žil čtrnáct generací před rokem 1900, kdy byl tento příběh zaznamenán.
To byl stručný výklad názvu Bratonožići, po kterém byla pojmenována i železniční stanice, situovaná v těžko přístupném terénu před známým mostem Mala Rijeka. Na odjezdu z této stanice byla dne 20. července 2023 vyfotografována lokomotiva 461.035 v čele legendárního vlaku B 433 "Lovćen" [Zemun–Bar].