logo2Small
Společnost BŽK (Bulgarska Železnopitna Kompanija) vznikla v roce 2004 a je dceřinou společností soukromé rumunské železniční společnosti Grup Feroviar Roman (GFR). Ve více než 100leté historii bulharských železnic je BŽK první soukromou společností, která získala licenci k provozování drážní dopravy v Bulharsku. Dopravce v této zemi začínal nejprve s lokomotivami řady 40, které si pronajal od "matky" z Rumunska. Zajímavějším počinem byl v roce 2007 nákup lokomotiv z Velké Británie. Tento příběh se začal psát v roce 2006, kdy se singapurská obchodní společnost ROMIC-ACE INTERNATIONAL PTE obrátila na britskou společnost Porterbrook, která se specializuje se na leasing železničních kolejových vozidel a vlastnila všech 36 lokomotiv této řady, aby prodiskutovala potenciální vývoz lokomotiv řady 87 k zákazníkovi ve východní Evropě. Jako první se jednalo o lokomotivy 87.012 a 87.019, které byly pro BŽK zprostředkovány přes ROMIC-ACE INTERNATIONAL PTE a britskou půjčovnu ETS. K převodu došlo až po přistoupení Bulharska k EU v následujícím roce, aby se minimalizovaly celní formality. Po úspěšných zkouškách a provedené homologaci zakoupila ROMIC-ACE INTERNATIONAL PTE od Porterbrooku dalších 25 lokomotiv v sedmi tendrech. Nezbytné úpravy pro provoz v Bulharsku provedla společnost ETS ve městě Long Marston. Lokomotivy byly poté přesunuty do města Crewe (jižně od Liverpoolu), kde byly testovány pro 25 kV a celkově připraveny k exportu. Projekt zahrnoval dodávku lokomotiv, náhradních dílů, technické dokumentace, generálních opravy a poskytnutí školení strojvedoucích/zaměstnanců, které ETS poskytla ve Velké Británii a Bulharsku jménem společnosti ROMIC-ACE INTERNATIONAL PTE. Postupný export lokomotiv byl naplánován na roky 2008–2009. První várka, lokomotivy 87.007, 87.008 a 87.026, byla připraveny společností ETS a opustily Spojené království v červnu 2008. První lokomotivy byly transportovány po železnici přes tunel pod Lamanšským průlivem. Všechny ostatní byly přepraveny po silnici do přístavu v Hullu, poté trajektem a člunem do přístavu Ruse v Bulharsku. V současné době dopravce BŽK vlastní 17. Vzhledem k poklesu objemu přeprav v Bulharsku nebyly nakonec všechny lokomotivy převzaty a 11 z nich zůstalo ve Velké Británii. Ty v nejhorším stavu (87.011, 87.018, 87.021, 87.027, 87.030, 87.031 a 87.032) byly v letech 2010 - 2011 sešrotovány. Na ostrovech tedy zůstaly 4 lokomotivy - 87.009, 87.017, 87.023 a 87.025 - nově vlastněné půjčovnou Europhoenix. Ta začala stroje 87.017 a 87.02 zpětně upravovat pro možné použití ve Velké Británii, k čemuž ale nedošlo a jediný zájem byl projeven opět z Bulharska, a to prostřednictvím společnosti Bulmarket. Všechny čtyři lokomotivy byly vyvezeny lodí z Imminghamu v říjnu 2012. Jako zdroj náhradních dílů byla "přibalena" 86.233 jako dárce náhradních dílů.Abychom to tedy záběrem sečetli, tak z 36kusové série, vyráběné v letech 1973–1975, bylo: 17 strojů odprodáno do Bulharska společnosti BŽK, 4 stroje odprodány do Bulharska společnosti Bulmarket, 12 sešrotováno a 3 jsou muzejní (87.001, 87.002 a 87.035). Na tomto snímku z 10. března 2019 se představuje lokomotiva 87.003 (ex E3203), v Británii honosící se jménem Patriot, nedaleko stanice Pirdop. Nutno podotknout, že s těmito bývalými anglickými lokomotivami je bulharský personál značně nespokojen a stroje se těší extrémní neoblibě. A to proto, že jsou archaické a s převodem pro rychlé osobní vlaky (max 180 km/h!) jsou pro nákladní dopravu naprosto nevhodné. Dalším nepříznivým faktorem je abnormální netěsnost kabiny a s tím související prašnost.
© Miroslav Georgiev

60.003, Stara Zagora

Místo: Pirdop
Datum: 10.03.2019
flag BGBulharsko  »  Ostatní
5. fotografie z 6
Počet zobrazení: 1429

88.027, Kermen–Koniovo