logo2Small
Kliknutím na fotografii ji zobrazíte v plném rozlišení
Trať o délce 61 km, která spojuje města Simeonovgrad a Nova Zagora, byla do provozu uvedena v roce 1873. Osobní doprava zde byla zastavena v roce 2002 a od té doby trať slouží výhradně pro provoz nákladních vlaků, zejména směřujících z/do uhelné pánve Trojanovo. Na bulharské poměry jde o trať s nejsilnější nákladní dopravou. V roce 2018 zde byla započata elektrizace, které spočívá jen ve vybudování trakčního vedení a s tím související nutné stavby. O rok později bylo dokončeno 90 % prací a v roce 2020 se očekávalo úplné dokončení elektrizace. To se nestalo a termín byl posunut na jaro 2021, kdy mají být dokončeny všechny stavební práce a potřebná schválení k provozu. Tím zmizí i provoz "Ludmil" i "Sulzrů" z této spojnice, která bez přepřahu zkrátí jízdu vlaků jedoucích ze severu k řecko-turecké pohraniční stanice Svilengrad a naopak. Již jen vzpomínkou je i tento snímek z 15. dubna 2018, na kterém se představuje lokomotiva 07.040 s vlakem loženým uhlím z nedaleké uhelné pánve. V pozadí je možné vidět tepelnou elektrárnu TPP AES Galabovo, která se nachází v těsné blízkosti města Galabovo. Závod vyrábí elektřinu výhradně z lignitu pocházejícího z povrchového dolu Maritza. Ročně se zde spotřebuje v průměru přes 5 milionů tun hnědého uhlí, což je mezi 23 - 27 % roční produkce dolu.
© Julian Panov

07.040, Loveč

Místo: Pjasačevo
Datum: 15.04.2018
Vloženo: 23.03.2021
29. obr. z 198 Do galerie
počet zobrazení: 510
(Zavřít okno)

07.047, Stanjantsi