25 obr. z 99: (Zobrazeno: 419) GPS:       Komentáře (0)

Kliknutím na fotografii ji zobrazíte v plném rozlišení


43.310, Strašimirovo
Dvacet parních gigantů 46 2-12-4 bylo podle specifikací Bulharských státních drah vyrobeno dvěma různými výrobci: dvanáct lokomotiv dorazilo ze závodu H. Cegielski – Poznań (HCP) v Polsku v roce 1931 a dalších osm vyrobila německá společnost Berliner Maschinenbau (BMAG - Schwarzkopff) v roce 1943. Ačkoli se jedná o rozdílné typy lokomotiv, všechny byly zařazeny do stejné třídy a očíslovány 46.01-46.12 a 46.13-46.20. U prvních dvanácti strojů jde o typ 1′F2′ h2Gt - dvouválcové na přehřátou páru, zatímco zbývajících osm strojů jsou tříválcové typu 1′F2′ h3Gt. Lokomotivy byly navrženy pro vozbu těžkých uhelných vlaků na horských tratích se sklonem až 27 ‰. Bulharští železničáři ​​je přezdívali jako „Medvědice“, protože vypadaly "tlustě a nemotorně". Jednalo se o nejvýkonnější parní lokomotivy v Evropě a jejich hmotnost činí 149/155 t. Dodnes se zachovaly dva exempláře - 46.03 a 46.13. Lokomotiva 46.03 byla uvedena do provozního stavu a svou první jízdu absolvovala v květnu 2015. Na tomto snímku z depa v Sofii jde o stroj vlevo. Vpravo se nachází lokomotiva 05.01. Tyto stroje (původně označované jako řada 07) byly zakoupeny BDŽ v roce 1941. Lokomotivy s uspořádáním pojezdu 2´C1 ´h3´ (typ "Pacifik") byly určeny pro expresní vlaky a vyrobila je německá lokomotivka Krupp. Konstrukce vozidla je založena na modelu řady DR 03.10 s menším průměrem hnacích náprav a menším kotlem. Všech 5 lokomotiv výrobce dodal v roce 1941 s výrobními čísly 2459 až 2463. BDŽ si poté objednaly dalších 15 lokomotiv, ale v Německé říši už probíhala výlučně výroba válečných lokomotiv, a tak požadované stroje nebyly nikdy vyrobeny. Všech pět lokomotiv přežilo válku a po roce 1945 byly nasazovány na lehčí expresní vlaky mezi Starou Zagorou a Burgasem. Jejich pravidelný provoz byl ukončen na konci 70. let. První vyrobená lokomotiva 05.01 se zachovala jako provozní a slouží ke zvláštním jízdám.

43.556, Strašimirovo
© Martin Šarman

(Zavřít okno)
Vloženo: 2019-09-29