logo2Small
Komentáře (0)
Kliknutím na fotografii ji zobrazíte v plném rozlišení
Svídnice (polsky Świdnica, německy Schweidnitz) je starobylé město na jihu polské části Slezska na území dnešního Dolnoslezského vojvodství, a historická metropole Svídnického knížectví. Svídnici se také někdy říká "malý Krakov", protože historický střed města patří k nejcennějším památkovým komplexům Polska. Zdejší Kostel Míru sv. Trojice je na seznamů památek UNESCO. Název města se odvozuje od staropolského názvu "świdwa" což je keř svída krvavá (Cornus sanguinea), jeden z druhů jedlých dřínů (dřín se i česky nazývá v některých krajích "svída").
Nejstarší osídlení v tomto místě bylo sídliště lidu lužické kultury (1200 - 300 př. n. l.), které vystřídali po stěhování národů Slezané, jeden ze slovanských kmenů, kteří postupně osidlovali území v povodí řeky Odry. Okolo roku 990 si území, na kterém stojí Svídnice, podmanil nejstarší historicky doložený polský kníže z rodu Piastovců - Měšek I., zvaný též Mečislav (cca 935 - 992). Svídnici kolem roku 1240 založila pravděpodobně kněžna Anna Česká, žena vratislavského knížete Jindřicha II. Pobožného, poprvé je písemně doložena v roce 1267. V letech 1290 - 1392 byla Svídnice hlavním městem samostatného piastovského knížectví Svídnicko-javorského, a po Vratislavi byla druhým největším a nejvýznamnějším slezským městem. V roce 1339 se zde narodila Anna Svídnická (třetí manželka Karla IV.), jediná dcera svídnického knížete Jindřicha II. Svídnického, která se stala dědičkou knížectví, neboť její strýc Boleslav II. Malý neměl mužského potomka. Zemřela však velmi mladá v roce 1362 a tak se nedočkala časů, kdy se Svídnice i s celým knížectvím stala po smrti kněžny Anežky Habsburské v roce 1392 součástí Českého království, ke kterému patřila po dalších 350 let, až do roku 1742. Na konci 14. století měla Svídnice 8000 obyvatel, za hradbami 500 kamenných domů a proslavila se zejména výrobou sukna a znamenitého piva, což dokládají tzv. "Svídnické pivnice" vznikající v té době kromě hlavního města království v Praze i v Krakově, italské Pise, německém Heidelbergu a samozřejmě ve Vratislavi. V roce 1428 vypuklo ve Svídnici povstání inspirované husitstvím, ale po dohodě s Vratislaví o spolupráci bylo povstání potlačeno a husitství výrazněji do osudů města nezasáhlo. Další povstání vypuklo v roce 1520, tentokrát to bylo povstání řemeslnických cechů. Vůdcové povstání byli lstí vylákáni k jednání do Vratislavi, tam byli uvězněni a povstání bylo rovněž potlačeno. Další pohromy postihly Svídnici až v souvislosti s třicetiletou válkou, kdy se zde ubytovali dragouni Albrechta z Valdštejna, jejichž pobyt obyvatele města velmi ekonomicky vyčerpával, a město navíc postihlo několik požárů. Po skončení sedmileté války byla Svídnice opevněna novými hradbami postavenými ve stylu barokní fortifikace. Po první slezské válce v roce 1742, kdy musela Marie Terezie uzavřít nevýhodný mír s pruským králem Fridrichem II. Velikým, pak Svídnice a větší část Slezska připadla Prusku. Na konci 18. století se objevily první manufaktury, mimo jiné na zpracování kůže a papíru. V roce 1844 bylo město napojeno na železniční síť tratí Świdnica - Jaworzyna Śląska, přičemž se tento úsek stal základem později vzniklé "Podsudetské magistrály" Po sjednocení Německa v roce 1871 se zvýšilo tempo industrializace Slezska a s tím i Svídnice. Na konci 2. světové války bylo město obsazeno Rudou armádou (sovětská armáda zde pak zůstala až do roku 1990, sídlilo zde velení skupiny armád Sever) a na základě poválečného uspořádání toto území připadlo Polsku, takže sem přišlo mnoho vysídlenců z východních teritorií Polska na místo odsunutého německého obyvatelstva.
Na snímku vjíždí na druhou kolej železniční stanice Świdnica Miasto vlak MPS 63102 "Sudety" z Jelení Hory do Krakova vedený "Nurkem" 754.026, zatímco na koleji třetí čeká na čas odjezdu "Gagarin" ST44-1248 s vlakem TMS 624007 (Sobótka Zachodnia - Opoczno). Stroj 754.026 je prozatím stálicí "Sudet", zatímco 015 a 037 doposud zasáhly do provozu jen minimálně a s následnou neschopností.
© Vojtěch Gášek

754.026, Goświnowice

Místo: Świdnica Miasto
Datum: 22.02.2021
Vloženo: 24.02.2021
547. obr. z 1737 Do galerie
počet zobrazení: 375
(Zavřít okno)

754.027, Vejprnice