logo2Small
Jedna z nejvýznamnějších staveb v Severomoravském kraji a jedna z největších investičních akcí ministerstva průmyslu ČSR – výstavba nového celulózo-papírenského kombinátu Celpak – byla slavnostně zahájena 11. května 1979. Na základní kámen poklepali člen ÚV KSČ a vedoucí tajemník SmKV KSČ Miroslav Mamula, ministr průmyslu ČSR Bohumil Urban, člen předsednictva a tajemník KV KSČ Zdeněk Krč, místopředseda KNV Bedřich Majerek, ředitel státní hospodářské organizace pro výstavbu kombinátu Celpak v Paskově Zdeněk Dobeš a vedoucí tajemník OV KSČ ve Frýdku-Místku Albín Peterek. V průběhu roku se následně rozeběhla výstavba nové celulózky v Paskově, která měla postupně nahradit kapacitně a zejména ekologicky nevyhovující celulózku a papírnu ve Vratimově. K zahájení výstavby došlo na katastru obcí Paskova, Žabeň a Staříč na celkové ploše 220 ha. Závod Severomoravské celulózky, n. p. Paskov vznikl spojením základního závodu Vratimovských papíren a účelové organizace pro výstavbu kombinátu Celpak Paskov dne 1. ledna 1981. Dodávku staveb a technologie dodalo tzv. na klíč za 36 měsíců konsorcium složené z rakouské firmy Andritz a francouzské firmy Creusot Loire. Zkušební provoz celulózky byl zahájen v říjnu 1983, výroby krmného droždí v říjnu 1984, provoz skleníků, které využívaly odpadního tepla z výroby, byl zahájen v prosinci 1984. V roce 1986 kombinát zaměstnával 1 413 pracovníků a vyprodukoval 102 907 tun celulózy. Původně plánovaná výstavba papírny v Paskově a závodu na zpracování sběrového papíru ve Vratimově se nakonec neuskutečnila. Základní sortiment výroby tvořila od prvopočátku sulfitová buničina a krmné bílkoviny. Export do 14 zemí Evropy a do Austrálie zajišťoval bělenou a nebělenou buničinu. Největšími odběrateli před rokem 1989 byly NSR, Velká Británie, Itálie a Rakousko.
Součástí výstavby bylo také železniční napojení areálu na síť ČSD. K tomu sloužila nově vybudovaná, 4,6 km dlouhá vlečková trať vycházející z železniční stanice Paskov, předávkové kolejiště Žabeň (zrušené v roce 2003) a seřaďovací kolejiště (vybavené RZZ AŽD 71) v samotném závodě včetně kolejí na jednotlivá manipulační místa ve výrobě. V roce 1992 byl tehdy už Biocel Paskov privatizován metodou kupónové privatizace a jeho rozhodujícími vlastníky se staly investiční fondy velkých tuzemských bank. V roce 2004 byla na místě bývalých skleníků vytápěných odpadním teplem z výroby postavena zcela nová pila společnosti Mayr-Melnhof, která dodává štěpku coby odpadní materiál přímo do výroby Biocelu. V roce 2010 se majitelem závodu stala rakouská společnost Lenzing specializující se na výrobu viskózových vláken, a v letech 2011-2015 byla provedena přestavba závodu a technologie na výrobu vysoce kvalitní buničiny pro viskózová vlákna, která jsou surovinou pro textilní průmysl.
Samotný provoz vlečky v roce 1999 převzaly České Dráhy - dnes je v režii dopravce ČD Cargo který zajišťuje posun v samotném areálu závodu a na seřaďovacím nádraží (stabilně je zde nasazen stroj řady 731 nebo 742) a také několikrát denně obsluhu nákladními vlaky směřujícími z Ostravy. Původní vlečkové lokomotivy řady 740 byly postupně rozprodány - 740.698 do VSŽ Košice, 740.758 do skláren v Kyjově a 740.759 spolu s 740.866 do Kotouče Štramberk.
Právě manipulační vlaky směřující na paskovskou vlečku se staly v posledních letech občasným útočištěm pro poslední mohykány řad 749, 751 a 771 z ostravského depa ČD Cargo. Momentálně se zde již můžeme jen občas setkat s lokomotivou 749.019 nebo 751.219, obě jsou nasazovány značně nahodile a skromně.
Na snímku vyjíždí lokomotiva 749.019 coby poslední provozní zástupce své řady u ČD Cargo ze seřaďovacího kolejiště paskovského závodu s vlakem Mn 80031 [Biocel Paskov závod – Ostrava báňské nádraží VOK]. Zátěž vlaku tvoří pouze prázdné vozy - v přední části po vykládce dřevní hmoty, v zadní části po vykládce chemických surovin.
© Vojtěch Gášek

749.019, Havířov–Šenov

Místo: Biocel Paskov závod
Trať: CZ/vlec
Vlak: Mn 80031
Datum: 12.04.2021
flag CZČesko  »  749
216. fotografie z 1213
Počet zobrazení: 1627

749.019, Vratimov