Pozornému oku na snímku jistě neunikne třetí vůz za lokomotivami – jde o v Česku dobře známý vůz řady Beelmt, který byl pevně spjat s legendárním vlakem Avala, jezdícím mezi Prahou a Bělehradem od prosince 2008 do prosince 2014. Srbské železnice obdržely celkem 23 vozů (z toho 14 vozů 2. třídy, 6 vozů 1. třídy a 3 restaurační vozy) určených pro mezinárodní dopravu. Dodávky proběhly ve dvou sériích – v roce 1999 a následně v letech 2001–2002. Vozy vyrobila domácí vagonka Goša Smederevska Palanka na základě licence společnosti Siemens. Odpovídají typu UIC-Z1 a představují inovovanou podobu vozů původně objednaných ještě za dob Jugoslávie pro prestižní vlak Sava, který spojoval Bělehrad, Záhřeb a Lublaň. Tyto starší vozy byly dodány v roce 1991 do domovských stanic Záhřeb a Lublaň a později nasazeny i do mezinárodní dopravy. Bělehrad se tak vlastních vozů dočkal až po válce a rozpadu Jugoslávie.

V počátečních letech sloužily například jako kurzové vozy Bělehrad–Benátky, Bělehrad–Mnichov či po dlouhá léta na nočním spoji Bělehrad–Curych. Ačkoliv byly tyto vozy konstruovány na rychlost až 200 km/h, této možnosti zřejmě nikdy nebylo využito. Z důvodu úspory údržbových nákladů tak došlo ke snížení maximální povolené rychlosti na 160 km/h. Vlivem útlumu mezinárodní dopravy na Balkáně a vzhledem k téměř úplnému konci klasických vlaků tažených lokomotivami v Srbsku vozy takřka ztratily své využití. Jejich současným působištěm je právě noční rychlík Lovćen, který je zachycen na snímku.

V souvislosti s otevřením rekonstruované trati Bělehrad – Novi Sad došlo k rebrandingu společnosti Srbijavoz, který zahrnuje také nový korporátní nátěr. Zatímco některé vozy nový korporátní design již obdržely, velká část jich ve známém šedém nátěru je odstavena. Přesná čísla aktuálně provozních vozů se však nepodařilo zjistit. Pro 2. kvartál roku 2025 plánoval dopravce vypsání výběrového řízení na modernizaci všech vozů řad Aeelmt a Beelmt s odhadovanou cenou 2 931 250 000 RSD (cca 600 000 000 Kč). Cílem byla kompletní modernizace, která zahrnovala také opětovné umožnění provozování vozů rychlostí 200 km/h. Ačkoliv měl dopravce zajištěné financování prostřednictvím úvěru společnosti EUROFIMA, z plánované modernizace sešlo. Důvody byly nejspíše politické a v té souvislosti v čele Srbijavoz skončil také ředitel Ivan Bulajić.

Na snímku je krátce před stanicí Stepojevac zachycena dvojice lokomotiv 441.316 a 441.706 s vlakem IR 432 "Lovćen" [Bar–Zemun], který byl mimořádně veden bez autovozu. Jeho nenasazení bylo způsobeno přerušením provozu v úseku Užice–Prijepolje v důsledku vykolejení nákladního vlaku.