Modernizace tratě mezi Novým Sadem a Suboticí o délce přibližně 109 km představuje klíčovou část mezinárodního projektu Budapešť – Bělehrad, který je součástí panevropského dopravního koridoru X. Realizace tohoto úseku byla zahájena v roce 2022, přičemž původně plánované dokončení v roce 2024 bylo posunuto na rok 2025. Celkové náklady tohoto úseku jsou odhadovány přibližně na 943 milionů eur. Projekt je financován převážně prostřednictvím úvěrů poskytovaných Export-Import Bank of China, což odráží zapojení čínského kapitálu do infrastrukturních projektů v jihovýchodní Evropě. Samotnou realizaci zajišťují čínské státní společnosti, konkrétně China Communications Construction Company a China Railway International. Projekt je integrální součástí globální iniciativy Belt and Road Initiative (tzv. Nové hedvábné stezky), jejímž cílem je rozvoj dopravní infrastruktury a posílení obchodních vazeb mezi Asií a Evropou. Projekt je provázen řadou politicko-ekonomických kontroverzí, především v souvislosti se silnou závislostí na čínských úvěrech a dodavatelských firmách. Problematická je rovněž omezená transparentnost výběrových řízení, která vyvolává pochybnosti o efektivitě a hospodárnosti realizace.
Slavnostní otevření modernizovaného úseku tratě proběhlo 3. října 2025, přičemž pravidelný osobní provoz byl zahájen dne 8. října 2025. Vlaky zde jezdí přibližně v hodinovém intervalu, což odpovídá 13 vlakům denně v každém směru. Jeden z těchto spojů, IR 647 [Petrovaradin–Subotica], byl zachycen mezi stanicemi Novi Sad a Kisač dne 15. března 2026, přičemž na tento spoj byla nasazena jednotka 410.005/006.

Kisač (slovensky Kysáč) je obec nacházející se v severním Srbsku, v autonomní oblasti Vojvodina, přibližně 10 km severozápadně od města Novi Sad. Má přibližně 4 500 obyvatel, přičemž zhruba 70 % z nich tvoří příslušníci slovenské národnostní menšiny, což z ní činí největší slovenskou obec na území Srbska. Přítomnost slovenského obyvatelstva v Kisači je výsledkem historických kolonizačních procesů, které probíhaly v rámci habsburské monarchie v průběhu 18. století. V souvislosti s osídlováním území zpustošených po osmanské nadvládě byli do oblasti dnešní Vojvodiny přesídlováni obyvatelé z různých částí monarchie, včetně Slováků z území tehdejších Horních Uher.