Akmenės cementas je největší cementárnou v Pobaltí a zároveň jediným výrobcem cementu v Litvě. Podnik sídlí ve městě Naujoji Akmenė a jeho roční produkce přesahuje jeden milion tun cementu. Původní závod vznikl v 50. letech 20. století v období intenzivní sovětské industrializace Litvy. V současnosti je většinovým vlastníkem společnosti německá cementářská skupina Schwenk Zement. V období Sovětského svazu patřila cementárna mezi největší výrobní podniky svého druhu v celém SSSR. V 80. letech dosahovala produkce několikanásobně vyšších hodnot než dnes a zaměstnávala více než 2 000 pracovníků. Významnou součástí technologie výroby cementu je přidávání jílu, který obsahuje křemík, železo a hliník. Tento prvek je nezbytný pro správné tuhnutí a pevnost cementu po smíchání s vodou.
Klíčovým zdrojem jílové suroviny pro cementárnu je lokalita Šaltiškių, nacházející se přibližně 20 kilometrů od závodu. Geologicky se jedná o ložisko spodnotriasových jílů, které vznikaly přibližně před 250 miliony let v aridním až pouštním prostředí. Během raného triasu zde převládalo suché pouštní klima a na rozsáhlých zvlněných pláních se ukládaly aluviální sedimenty. Postupným rozpadem minerálů biotitu a rohovce docházelo k uvolňování železa, které sedimentům dodalo charakteristické červené zbarvení. Díky výrazné barevnosti a specifickému reliéfu krajiny bývá lokalita často přirovnávána k povrchu planety Mars. Ložisko zaujímá plochu přibližně 127 hektarů, obsahuje okolo 8 milionů m³ jílu a mocnost užitkové vrstvy dosahuje až 100 metrů. Těžba probíhá povrchovým způsobem v rozsáhlém otevřeném lomu. Vytěžený materiál je následně přepravován po železnici přímo do cementárny. Průměrná roční produkce činí přibližně 0,5 milionu tun jílu. V období sovětské industrializace však těžba přesahovala až 1,4 milionu tun ročně, což odráželo tehdejší mimořádně vysokou poptávku po cementu a stavebních materiálech. Dne 13. října 2025 byla na nakládce zvěčněna lokomotiva TEM2UM-408, která je ve vlastnictví cementárny.