Ve druhé polovině června roku 2024 čelilo Chorvatsko první vlně veder a kromě vysokých teplot atakujících hodnotu 40°C se veřejnost potýkala také se saharským pískem, který pokryl celou zemi. Za tímto jevem stojí silné větry, které spolu s výrazným vertikálním stoupáním vzduchu způsobily zachycení malých částic saharského písku v atmosféře. Rychlost větru ve výšce cca 9 000 metrů nad mořem dosahovala až 250 km/h, což způsobilo závan písku daleko na sever. Saharský písek se tak v tuto roční dobu stává charakteristickým fenoménem, za kterým na samém počátku stojí zvýšené přízemní větry v suchých pouštních oblastech na severu Afriky. Vliv na to mají především pouštní bouře, tzv. Haboob, a výskyt tryskového proudění vzduchu (jet stream). Intertropická zóna konvergence se přesouvá na sever a ovlivňuje tak zvýšený výskyt konvektivních bouří způsobujících turbulence a zvýšenou rychlost větru v přízemní vrstvě nad suchou pouští. Hlavní směr prachu (písku) ze Sahary je pak přes Atlantik směrem do Karibiku, a pokud jsou příznivé synoptické podmínky, část prachu míří do Středozemního moře a zasáhne tak Evropu.
Na snímku z 21. června 2024, kdy byla koncentrace pouštních prachových částeček v Chorvatsku nejvyšší (264,5 µg.m -3), byla zachycena lokomotiva 2044.030 v čele vlaku ICN 521 [Zagreb GK – Split] v mezistaničním úseku Malovan–Zrmanja. Jde o náhradní soupravu za turnusovou jednotku řady 7123, které se toho času potýkaly s vysokým správkovým stavem.