logo2Small
Hranici mezi Chile a Bolívií tvoří horské pásmo Západní Kordillery (Cordillera Occidental), dosahující výšky hodně přes 6 000 m n. m. Stejně jako v celých Andách zde lze nalézt řadu vrcholků sopečného původu, jako například stratovulkán Ollagüe (5 868 m n. m.). Ten leží přímo na zmíněné státní hranici a je dobře rozpoznatelný k jihu otevřeným kráterem na vrcholku. Sopka pochází z pleistocénu, vytvářet se začala před více než jedním miliónem let. V historické době sice neexistují jasné důkazy o žádných erupcích, přesto je ale monitorována jako potenciálně aktivní. Něco přes 10 km severozápadním směrem od vulkánu leží také stejnojmenná obec s pouhými pár stovkami obyvatel, která na chilské straně tvoří silniční i železniční hraniční přechod do Bolívie.

Západní Kordillera a jiné hřebeny pohoří And tvoří bariéru vlhkým vzdušným proudům od Atlantského oceánu. Jsou tak jednou z příčin srážkového stínu, díky kterému se v této oblasti nachází jedno z nejsušších míst na celé planetě, poušť Atacama. Ze stejného důvodu zde také hranice trvalé sněhové pokrývky je velmi vysoko, a i vrcholky jako Ollagüe jsou bez trvalého zalednění.

Kromě již zmíněných sopečných hornin a jiného kamenitého či písčitého terénu lze v Atacamě nalézt také řadu solných jezer, včetně největší solné pláně na světě Salar de Uyuni, ležící v Bolívii. Solné pláně v Chile jsou sice výrazně menší, ale pod vulkánem Ollagüe se nacházejí hned dvě, oddělené jen malým hřebenem - Salar de Carcote (108 km^2) a větší Salar de Ascotán (246 km^2). Obě leží ve výšce kolem 3 700 m n. m a oběma prochází silnice i železnice směřující z Chile do Bolívie.

Tato železnice (FCAB - Ferrocarril de Antfagasta a Bolivia) vznikla již v roce 1873 jako spojení tichomořského přístavu Antofagasta s bolivijským vnitrozemím. Délka trati mezi Antofagastou a dnešní chilsko-bolívijskou hranicí je 440 km. Vrchol na chilské straně se nachází ve stanici Ascotán, 366 km od Antofagasty, v nadmořské výšce 3 956 km.

Trať byla postavena jako úzkorozchodná s rozchodem 762 mm. Síť o tomto rozchodu zde dosahovala celkové délky přes 1 500 km (včetně odboček a tratí jak na dnešním chilském, tak na bolivijském území). V prvních desetiletích 20. století však došlo k přerozchodování na 1 000 mm, čímž došlo také ke sjednocení rozchodů v síti FCAB (neboť část tratí byla s tímto rozchodem již od začátku postavena). Zatímco dříve byly provozovány i luxusní mezinárodní osobní vlaky, dnes je zde již pouze nákladní doprava.

V úseku mezi důlním městem Calama a bolivijskou hranicí je provoz slabší než
například mezi Calamou a Antofagastou. Obvykle zde lze potkat jeden až dva páry vlaků denně. Snímek pořízený krátce před západem slunce zachycuje dvojici lokomotiv 2003 + 2004 (Clyde Engineering GL26C-2, australská licenční výroba typu EMD G26, obě původem z Queensland Rail), vracející se s pravidelným vlakem z Ollagüe do zhruba 200 km vzdálené Calamy. Překonat tuto vzdálenost trvá po železnici více než 5 hodin. Na snímku navíc vlak z už tak pomalé traťové rychlosti ještě zpomaluje, nejen protože začíná v "esíčkách" stoupat od solné pláně směrem k sedlu Ascotán, ale také protože projíždí právě opravovaným úsekem trati. Na pozadí je vidět jak již zmíněný vulkán Ollagüe, tak i solná pláň Salar de Ascotan pod ním.
© Jan Fabián

FCAB 2003, San Pedro – Polapi

Místo: Cebollar–Ascotán
Datum: 12.11.2022
flag CLChile  »  Ostatní
3. fotografie z 3
Počet zobrazení: 531