Historie těžby hnědého uhlí v koninské uhelné pánvi sahá až do roku 1941, kdy byla zahájena stavba prvního dolu a briketárny. Těžba však začala až po ukončení druhé světové války v roce 1945 a výroba briket až o rok později. Díky rozsáhlým zásobám hnědého uhlí bylo rozhodnuto o jeho využití pro energetické účely a proto byla v roce 1958 vybudována elektrárna Konin, následovaná v letech 1967–1969 elektrárnou Patnów. Nejprve byly k přepravě uhlí a skrývky využívány elektrifikované úzkorozchodné dráhy o rozchodu 900 mm, ovšem začátkem 60. let začaly být z kapacitních důvodů nahrazovány normálněrozchodnými s napájením stejnosměrných napětím 2400 V. Na úzkém rozchodu zde jezdily elektrické lokomotivy EL3 z produkce východoněmecké lokomotivky LEW Hennigsdorf, na normálním rozchodu pak EL2 od stejného výrobce. Také těžba v neustále větších a větších povrchových dolech probíhala za využití nejmodernější těžební techniky. Postupem času došlo zejména z bezpečnostních důvodů k rezignaci na provoz kolejové dopravy v samotných dolech a těžba byla soustředěna pomocí pásových dopravníků na jednotlivé nakládkové stanice. Od počátku do současnosti byly v této pánvi těženy povrchové doly Morzysław, Niesłusz, Gosławice, Pątnów, Kazimierz, Jóźwin, Lubstów, Drzewce a Tomisławice. Právě poslední jmenovaný zůstal i posledním činným, který bude v roce 2026 ukončovat zdejší těžbu hnědého uhlí. Na konci listopadu 2025 byla ukončena těžba skrývky a nyní se těží již jen uhlí. To má trvat zhruba do přelomu března a dubna 2026. Z ekonomických důvodů nebyla již k dolu postavena železniční trať, proto musí uhlí putovat prvních zhruba 15 kilometrů z dolu po silnici do nakládkové stanice někdejšího dolu Lubstów. Dále pak pokračuje již po kolejích do tepelné elektrárny Patnów, jejíž blok číslo 9 o výkonu 474 MW je posledním funkčním uhelným blokem obou zdejších elektráren. Současná síť důlních drah společnosti PAK KWB Konin je složena z několika větví. Pokud bereme jako pomyslný bod uprostřed tepelnou elektrárnu Patnów, pak zde máme východním směrem tzv. Lubstowskou magistrálu obsluhující východní část pánve, tedy v současné době nakládkovou stanici v Lubstowě, jižním směrem trať umožňující obsluhu předávacího kolejiště Przesmyk-Gaj na síť PKP PLK a stanice Zbiornik, která dříve sloužila k vykládce uhlí pro elektrárnu Konin (ta dnes používá jako palivo biomasu), západním směrem tzv. Kleczewskou magistrálu obsluhující lokomotivní depo a dílny v Kazimierzu a někdejší nakládkovou stanici (v dnešní době skládku uhlí) Joźwin Weglowy a severním směrem krátkou odbočku na pracoviště Janów, kde jsou v zimním období sporadicky mechanicky čištěny vozy od přimrzlého uhlí. Lokomotivní park tvoří zejména elektrické lokomotivy EL2, na jejichž bedrech je vozba hnědého uhlí, pro občasný posun a pracovní vlaky pak slouží motorové lokomotivy SM42 a TEM2. Vozový park je tvořen dvěma typy samovýsypných vozů Wap (československé produkce) a 410V (polské produkce), které jsou sestaveny do ucelených desetivozových souprav. Všechny vozy jsou vybaveny elektrickým vyhříváním proti zamrzání uhlí a usnadnění vykládky a čelní vozy jsou upraveny pro možnost provozu sunutých vlaků. Na čelních vozech je umístěna kamera se stěračem a ostřikovačem, poziční osvětlení a signální zvon. Díky tomu a využití kolejových trianglů odpadá složitá manipulace s objížděním souprav při změně směru jízdy vlaku. Při nakládce uhlí je pak využito bočních sběračů lokomotiv EL2 pro jejich dálkové ovládání pro pomalý přísun vozů.
Současný provoz se odehrává obvykle ve třech směnách, přičemž záleží na aktuálním stavu těžby uhlí a plynulosti jeho dovozu k nakládce a aktuálních potřebách elektrárny. V případě že elektrárna uhlí neodebírá, jsou přebytky skládkovány v Joźwině a naopak při výpadku těžby je z nich elektrárna zásobena.
K ukončení současného rozsahu provozu by mělo dojít na konci března 2026, přičemž je ve hře několik variant možného pokračování provozu. Elektrárna Patnów by mohla fungovat ještě do roku 2030, ovšem po ukončení těžby ve zdejší pánvi by muselo být hnědé uhlí dováženo odjinud. Jisté však je, že případný další provoz bude již bez elektrické trakce a legendárních "krokodýlků". Po ukončení provozu na důlní dráze v Adamowě v roce 2017 byl pravě Konin posledním místem kde jsou v Polsku doposud k vidění v provozu.
Na snímku pořízeném 3. března 2026 právě minula lokomotiva EL2-07 (původně EL2-26 LEW 10676/1964) v čele loženého vlaku vozů 410V relace Lubstów – Estakada Wschód uzavřenou odbočku Błonawy, která v letech 2004–2022 sloužila k odbočení jednokolejné trati vedoucí k dolu Drzewce. Při jízdě přes železniční přejezd na snímku došlo k nárazu rozhoupaného čelníku lokomotivy do panelu přejezdové konstrukce, což si vyžádalo zastavení vlaku a kontrolu situace před dalším pokračováním jízdy.
Odkaz na video
