Lokomotivy řady DEM 2801–2830 byly dodány Iráckým státním železnicím (IRR – Iraqi Republic Railways) v roce 2004 jako součást programu "Oil-for-Food" pod záštitou OSN. Tento program umožnil Iráku prodávat ropu na světovém trhu výměnou za potraviny, léky a další humanitární potřeby pro běžné irácké občany, aniž by zemi dovolil posílit její vojenské schopnosti. Celkem bylo vyrobeno 30 kusů těchto lokomotiv v ukrajinském závodě LuganskTeplovoz, přičemž nesly typové označení TE114I. Šlo o exportní verzi lokomotivy řady ТE114, speciálně přizpůsobenou pro potřeby Iráku. Stroje byly vybaveny ruskými motory typu 24-26GD-T2 s výkonem 1 950 kW a určeny pro nákladní dopravu na standardním rozchodu 1 435 mm. Jejich maximální konstrukční rychlost činila 140 km/h. Při pozorném pohledu lze rozpoznat, že lokomotiva je konstrukčně složena ze skříně TE109, kabin M62 a střechy z 2TE121. Vzhledem k politickým a ekonomickým změnám v Iráku po roce 2003 byly tyto moderní lokomotivy nasazeny především na hlavních tratích, zejména v jižní části země. Kvůli nedostatku náhradních dílů a technické podpory však byla polovina z těchto strojů odstavena.
Tento snímek, pořízený 24. dubna 2025, zachycuje lokomotivu DEM 2806 a druhou neznámého čísla ve městě Basra. Basra je druhé největší město v Iráku a klíčový přístav na jihu země, ležící na soutoku řek Tigris a Eufrat nedaleko Perského zálivu. Díky své strategické poloze a přístavu, který je hlavním exportním místem irácké ropy, má město velký význam.
Během invaze v roce 2003, vedené USA a jejich spojenci, byla Basra cílem operace britských sil. Boje zahrnovaly městské střety s iráckou armádou a různými povstaleckými skupinami. Město bylo osvobozeno poměrně rychle, avšak následně se zde rozvinulo povstalecké násilí a etnické konflikty. Po invazi zůstala Basra oblastí častých střetů mezi různými milicemi, iráckými bezpečnostními složkami a zahraničními jednotkami. Boje často nesly etnický a náboženský charakter.